Dodatek nenapsaný do červené knihy (ježišmarjá):
tak sis to přiznala. už před měsícem. a teď to ve mně tak plyne a občas to zazní nějakou tou vysokou klavírní klapkou a plyne a až to doplyne, co pak bude?
pak přijdu o všechny iluze optimismu, které mi dosud zbývají. a to jsem se ještě v životě moc nespálila,
jen tak jakože doutnám.
---
všechny moje malichernosti mi v hlavě krásně dotvářejí ten obraz prázdna, který vykoukne, když zmizí iluze o vesmíru.
jsem totiž studená, jak smrt, nejde a nejde mi zažehnout plamen, kterej by z prázdného prostoru udělal alespoň ten blbej asteroid. nebo by možná stačilo nějaký kosmický smetí.
a já nevím, komu tohle vlastně píšu a proč z toho mám vždycky takovej pocit extravagance (nebo jsem chtěla napsat exhibicionismu). vlastně je to stupidní.
i ten obraz je stupidní.
všechny mé písničky rovněž.
jakýkoli způsob vyjádření.
od teďka mlčím.
tak.
tak sis to přiznala. už před měsícem. a teď to ve mně tak plyne a občas to zazní nějakou tou vysokou klavírní klapkou a plyne a až to doplyne, co pak bude?
pak přijdu o všechny iluze optimismu, které mi dosud zbývají. a to jsem se ještě v životě moc nespálila,
jen tak jakože doutnám.
---
všechny moje malichernosti mi v hlavě krásně dotvářejí ten obraz prázdna, který vykoukne, když zmizí iluze o vesmíru.
jsem totiž studená, jak smrt, nejde a nejde mi zažehnout plamen, kterej by z prázdného prostoru udělal alespoň ten blbej asteroid. nebo by možná stačilo nějaký kosmický smetí.
a já nevím, komu tohle vlastně píšu a proč z toho mám vždycky takovej pocit extravagance (nebo jsem chtěla napsat exhibicionismu). vlastně je to stupidní.
i ten obraz je stupidní.
všechny mé písničky rovněž.
jakýkoli způsob vyjádření.
od teďka mlčím.
tak.
No comments:
Post a Comment