Po letech vracím se možná jen na chvilku.
V tenzi čekám, než čas se naplní.
Toulám se v myšlenkách, toulám se po venku.
A staré ovoce dávno již nevoní.
Bázeň nyní je vzdálená.
Pronikám do všech svých komnat.
Zmatenou hlavu ti položím do dlaní.
Ptáš se mě, chci-li to probrat.
Uniká mi význam všech sdělení.
Myšlenky, sny, slova - jsou planá.
Rozbujelá krev nikdy nic nezmění.
Ptáš se mě, chci-li to probrat.
...?
Svírají mě křeče v břiše, jídlo teď hodně zanedbávám. Jaké bude teď mé psaní? Bude jiné? Upřímnější? Hlavní otázka je, jestli vůbec nějaké bude.
