UA-38003710-1

Wednesday, July 31, 2013

Michael

Zlé sny. Moc zlé sny. Vždycky v ten nejkrásnější okamžik zalezou
pod má víčka a tam sedí a dusí mě, zvláště ráno, když se probudím
vedle tebe.
Zbav mě jich. Vyžeň je. Tím bičem možná. Nebo vlastně čímkoliv jiným.
Když ptáčka lapají, pěkně mu zpívají.
Stín letadýlka se prohlubuje, je nejdelší na světě, a pak mizí.
A já tu sedím. A měním se.
Nebo už jsem.
Změněná. Změněna.
Dvě lžičky medu a pak jedna oleje.
Jsem jako černá čára, táhnu se donekonečna.
Čáro táhni!
Pohřbená vůle má vůli se vyhrabat a volit se.
Trosky jsou však z oceli, ze železa, z mědi, z kamene.
Šutry šutry šutry. Můj nejvřelejší přítel Skála.
Stav mysli.
Stav v mysli.
Jen ho zvednout.
State Of The Art.
Řada sedmiček?
Dělám si legraci. Pořád.
Možná už ani nepoznáte (a ani já), kdy to legrace zrovna není.
Všechno je legrace. Žiji v jakési absurdní legraci.
L-E-G-R-A-C-E.
LEGO.
3:05.