Fantom

Já nejsem ztracená.
A tím má připravená slova končí.
Víc nejsem schopna říct a víc nejsem schopna si ani pomyslet.
Jak začít a jak to skončit. Jsem němá, kupodivu.
Promluva v nedohlednu.
/Jen nevím, co mám dělat, mám strach tě milovat./
zase já já
hurá
mé oči těkaj ze strany na stranu
prýštění kreativity z každého pohledu
vidím vše, co jde a vše, co jde a i to, co nejde,
se nachází v mém mozku.
někde tam mezi pospojovanými drátky.
Chtěla bych se nebát být ryze svá.
Hlavně před tebou.
Jakobych s úderem melancholična našla opět
samu sebe.
Trochu smutné. 
Čím je chladněji, tím je chladněji i ve mně.
Jako před rokem.
Jako rok před rokem.
Jako od nepaměti.
Dnes konečně zas z maličkostí radost.
Po dlouhé době.
Konečně používám rozum!
---
Dny se mi míhaj před očima.
Šťoury šťour.
Žena a intuice je jedno tělo a jedna duše.
Slečno Intuice opravdu myslíte?
Právě, že nemyslíme.
Nebo až příliš.
Blik blik
Cvak cvak
Chtěla bych to tajemství znát, a pak ti ho hodit do tváře.
---
Kurzem sebezáchovy bych asi neprošla
leč nejsem masochistka.
---
Tudutututututudududu
I'm too afraid...