UA-38003710-1

Monday, June 19, 2017

Klasy

Jedna tu je, tak nabídnu si!
Chutná jak lány pole, 
jejich klasy,
bezem jí voní 
hnědé vlasy.

To mládí, mládí voní.
Ty pomíjivá sladká chvíli!
Postůj a pobuď!

Než na konci svých sil
vykrvácím ve vzpomínkách,
zatímco do mých ran
se bude
vpíjet
sladký nektar mládí. 

Thursday, January 26, 2017

6812 m. n. m.

Čekat, až přijdeš.
Přijdeš ze zahrad
plných ovoce,
dveře si otevřeš
sám.

A dobrá voda
pomohla, když stihla
zjevit se
na okraji vyprahlých
rán.

--

A krotíš mě jak dítě,
jako končetinu
dravé zvěře, 
co chytli do spletených
lan. 

Nasládlou samotou
pocit při pomalých
nocích
se tyčí jako
Ama Dablam.

---

Máš v krvi vodu
či víno dávno zkažené
špínou
zpěněné v oblouky
skal.

A hrdost brání mi
ptát se,
zda rytíř či zrádce,
zda světlo či ztemnělý 
kal.

Sunday, November 15, 2015

zas já

kuřátko znavené
a už jsou tu
hbité údy bakterií
čekajících
v skrytu
na odvetu
z dosud překonaných
imunitních deficitů

jen pojďte pěkně
račte
dál
nezouvat se
a neostýchat
můžete mi podupat
ten nový perský
koberec

ležící na jevišti
plném herců
plném veselí
radosti a zlosti,
dramat,
i stoických
obdobích
depresivního
klidu

dušičku
v kumbále
s mopy a kýbly
blué blué
zařvala jsem
a hodila
špinavý
hadr
na ředitele divadla

tak nějak takhle
se to dělá,
aha,
jednat s lidmi
to mě neučili
chrabře
vypijem zázvor
s chilli
a poblijem se

ale nikomu to neřeknem!

je to ta dízajr
co nás nutí
koukat
jestli
má kalhoty
má-li - zda-li
naruby
či
na stojáka

má je naruby - vypadaj hebce
jen jeden prstíček - nikdy mě nechce

jen jeden prstíček - kousnu si do nehtu
a tvoje očička - naložím do dehtu

den co den
méně či více
či vůbec
čí vůbec?
mokvavý tapíre
pojďme už domů
celý můj vesmíre
i nicoto
k tomu!

pojďme už domů
- odkaď
jsme zběhli
spolu tam
zůstanem
nazí a zkřehlý
- nazí a zkřehlý
zmatený k tomu
pojď

pojď