Zhnus

Hui Lung... lepší než sníst kilo sušenek.
Dodává mi takový ten pocit pečlivosti, prožitých minut mého života
stoprocentně zkoncentrovaných. K tomu Dark ambient, balzám pro mozek.
Ta trpká chuť na jazyku, vracela se mi v kruzích celý den,
šimrala mě od špičky až ke kořeni
zapracovávala se do hrazených papil
a probouzela mé slinné žlázky.
A konečně přišel večer
a mé slinné žlázky jsou přivedeny k aktivitě
Hui Lung v kočičím hrnečku pomalu stydne
a je lepší a lepší lepšie.
(tak to byl prosím úvod)
Chtěla bych mít trochu delší vlasy,
abych se do nich mohla celá zabalit
jen vlasy kol sebe a nic jiného
vlasy kol prsou vlasy kol boků
vlasy přes obličej
abych neviděla
a ani neslyšela
jen můj vlastní vnitřní vítr.
V hlavě mám ten krásný byt
s točitým schodištěm čtvrté patro
velké dvoukřídlové dvéře
(holahej...)
((...zbloudil jsem při lovení zvěře...))
(((jen asociace)))
i když já bych si to velké okno zatáhla
a měla svoje vlastní doupě
ve čtvrtém patře
doupě jen pro mě
a
pro podivného živočicha,
kterého cestou někde naberu,
neboť to se mnou jiné už holt nebude.
A než to přijde
ten stav ničeho v mém doupěti budoucna
budu se koupat ve svym bordelu
a ničem
a Bílu a Modru
a patetičnosti
a nedostatečnosti
a dalších komplexech,
které mám schované
za levým uchem
(nebo pravým teďka nevím).
Tak a vypínám Dark ambient.