Císař kalendář

Hlava třeští.
Jakobych měla v hlavě špačka.
Nebo medvěda ze sna.
Jakto, že jediný on si nás všiml
a
vydal se pro marmeládu?
Zase vytvářím zelené skvrny na umyvadlech
a rozčiluji se. Zbytečně.
Chci vnímat jen Slunce a dálky.
Dálky se svým nekonečně prázdným chaosem,
ve kterém se vyznám.
Usednu do kavárny na rohu s knihou a pozorujíc
západ slunce, sním.
Kam se hnát...
...nejlepší způsob pro mě jak poznat svět,
je sedět a pozorovat.
Vše pozorovat.
---
Nádherně krvavé, modré, tmavě rudé.
Nálepka konvičky
má teď stejnou barvu
jako má mysl
a její barva ukrytá
pod omítkou.
Je třeba si upravit prostor
dle svých představ.
Pronikavost zvuku,
zní poněkud líbězně.
Najednou.
Jak by ne!
Jsem zamotaná, jak klubko z příze.
Ujištění hledající v tvém úsměvu.
---
Mé myšlenky teď ryze čisté,
není nic, co bych komu nepřála.
A sobě...
přeji nejvíc.
http://www.youtube.com/watch?v=ByVhN7YGtSw 


(adjektiva opěvující dokonalost této skladby by se dle mého názoru nehodila k ladění textu, nechť tedy posluchač zjistí sám)