UA-38003710-1

Friday, March 8, 2013

Delirium po Modru

Dnes prapodivně.
Jakoby nikdy nebylo prapodivně...
Kvetu a zároveň se dusím.
stejně
jistá
bodem
chaosem
komplexně
vícero
Napřeskáčku.
ztratím
nepřítelem
bez zábran
ponoř
slovy
rostu
myslíš
ano
ztělesněním
trpkosti
Stejnak.
Jako celek.
Tadyteď lomítko.
Tečka, nebo tři?
Pojď se najíst!
Jakobych potřebovala k životu jídlo.
K životu potřebuji
mýdlové bubliny.
Ponořte mě do nich.
Modro modro všude modro.
Mé krásné temné modro.
Ačkoli jsem dnes celá kytičková.
Uvnitř mě modro.
A má super schopnosti dělat jedno velké Nic.
To jentak někdo neumí.
Jsem jak cukr. Cítím tu horkost okolního nápoje.
A má hlava se škvaří, ale tak sladce.
Tak sladce v Ničem.
Splynout s papírem.
Splynout s hrnečkem
s plechovkou
se světlem z lustru
s čímkoli
a s tebou.



1 comment:

  1. Zrní mám moc ráda. Především Jabloně a Koně.

    ReplyDelete