Vždycky jsem myslela, že jsem šílenec Slunce, bytost, která nedokáže žít bez slunečních paprsků a miluje, miluje horko!
Omyl.
Ze všeho nejvíce toužím po krásném svěžím letním deštíčku, přeháňce, bouřce...
Asi jsem moc rozmazlená.
Nebo poblázněná.
Jo, to jsem.
Totálně poblázněná.
A vzdálená, tak vzdálená od svých hodnot, ideálů a ostatních těchhle fajn věcí.
Nedokážu myslet v reálném čase, nějak to ubíhá v jiných dimenzích,
ale jak je vidět, mě se to asi netýká.
Bojím se své představivosti, dokáže vytvářet iluze. Anebo nedokáže naopak vidět tu skutečnost.
Ale jsem to já. JÁ. Naruby.
Omyl.
Ze všeho nejvíce toužím po krásném svěžím letním deštíčku, přeháňce, bouřce...
Asi jsem moc rozmazlená.
Nebo poblázněná.
Jo, to jsem.
Totálně poblázněná.
A vzdálená, tak vzdálená od svých hodnot, ideálů a ostatních těchhle fajn věcí.
Nedokážu myslet v reálném čase, nějak to ubíhá v jiných dimenzích,
ale jak je vidět, mě se to asi netýká.
Bojím se své představivosti, dokáže vytvářet iluze. Anebo nedokáže naopak vidět tu skutečnost.
Ale jsem to já. JÁ. Naruby.
Také miluji letní deštíky. Chvíle, kdy slunce zastří černočerná mračna a nebe pláče...
ReplyDeleteJojo, představivost je roztodivná dáma.
Déšť. A horko. To je nejlepší spojení! Krásný letní den, tak horko, jak bývá jen málokdy. A pak přijdou ty tmavé bouřkové mraky, co na obloze společně se svitem slunce vytvoří prazvláštní nádhernou scenérii.:) A pak začnou studené kapičky dopadat na zem, na tebe, na všechno kolem. A všude je cítit ta divná, ale přesto příjemná vůně prachu. To je skvostné.:)
ReplyDeleteUž nemám pocit, že prasknu. Je to fajn.