Give me a reason...

Nechtěla jsem začít nijak zvlášť osobním článkem. Myslela jsem, že z toho všeho své vztahy vynechám a budu psát pouze o vážných věcech, o svých inteligentních úvahách, které jsou většinou úplně hloupé a o tom, co by mohlo být pro někoho i přínosem. I když teď se chystám napsat pár vět, které se bohužel budou dotýkat mého osobního života, i když nechci.
Proč lidé pijí alkohol? Samozřejmě, že každý dokáže odpovědět. Když máte po ruce kamaráda Alkohol, vždy jste společensky zajímaví, nemáte ostych, máte chuť se ze života jen radovat. Ale to je bohužel jen stimulace. Alkohol začerní mysl, vleze vám až za uši a vysaje všechny vaše myšlenky. To nejste vy, ten kdo se obratně baví s lidmi. Je mi zle z toho, jak se někteří lidé chovají, když jsou opilí, včetně mě. Musím se přiznat, když jsem opilá, tak se chovám jako největší koza pod sluncem. Ale aspoň poznám přítele od nepřítele a nejsem zlá a snažím se v tom stavu s nikým nehádat. To jestli válím sudy na hřbitově nebo ne, je pak druhá věc.
Zkrátka, nikdy nikdy, ale opravdu nikdy bych nebyla v opilosti tak strašně neempatická a zlá k někomu, kdo v té chvíli potřebuje podporu. A to nekritizuji pouze lidi z dnešního večera, ale i lidi mně blízké, kteří sami v tu chvíli trochu té empatie ode mě potřebovali. A já ji jim poskytla. Narozdíl od nich, když jsem válela tehdy "sudy" na hřbitově...
Neoplácejte nikdy zlo zlem.

Mimochodem, chápete, proč milujeme lidi, kteří nás nechtějí a nenávidíme ty, co nás chtějí? Je to trochu klišé, ale až příliš často se s tím setkávám. Give me a reason...